Na základě četných výzkumů z posledních let vyrostl fenomén zdravého mikrobiomu a jeho význam pro celoživotní zdraví každého z nás.
Neustále se rozrůstá skupina vědců, kteří jsou přesvědčení, že stav mikrobiomu (soubor mikroorganismu žijících v těle i na jeho povrchu) je zásadně odpovědný za zdravotní stav svého hostitele, včetně všech civilizačních onemocnění, autoimunitních onemocnění, nebo degenerace kloubů. Je uznáváno jednoduché pravidlo: jak se staráme o stav svého mikrobiomu, tak se mikrobiom stará o naše zdraví.
Proč je mikrobiom tak důležitý. Jednou z důležitých funkcí je udržovat stěnu střevní ve fyziologicky zdravém stavu. Stěna střevní odděluje a je tenkou bariérou mezi dvěma zcela odlišnými prostředími. Na jedné straně bariéry je obsah střeva se všemi rozkladnými procesy, na druhé straně bariéry je tkáň hustě protkána krevními vlásečnicemi. Touto stěnou (bariérou) prostupují živiny do krve a jsou dále roznášeny proudící krví do celého těla. Zdraví a neporušenost této bariéry rozhoduje o schopnosti vstřebávat živiny z potravy, imunitní buňky zde přítomné chrání před prostupem tělu nebezpečných mikrobů do krevního oběhu. V případě, že dojde ke změně ve složení mikrobiomu, tedy k pomnožení nežádoucích mikrobů na úkor těch, které podporují normální funkčnost, přestane být výstelka střevní jednolitá, slizniční vrstva se poruší a dochází k prostupu nežádoucích látek a mikrobů do těla. Tělo musí reagovat, aktivuje se imunitní odezva. Při opakovaném stavu nebo dokonce trvale vyvolané pohotovosti imunitních reakcí, dochází v těle k chronickým zánětům, které jsou spouštěčem nejznámějších chorob včetně civilizačních a potažmo urychlují stárnutí organismu. Nenovější výzkumy dokládají, že zdravý mikrobiom plní i endokrinní úlohy, tedy že produkuje určité hormony ovlivňující některé tělní funkce, snad i činnost mozku.
Co to znamená starat se o svůj mikrobiom. Pro pochopení je zásadní následující informace. Nežádoucí složka mikrobiomu potřebuje ke svému množení a tím k vytlačení té prospěšné části mikroflory, spotřebovávat jednoduché cukry. Naopak prospěšné mikroby se živí složitými cukry tzv. polysacharidy. Polysacharidy představují širokou škálu látek počínaje škroby přes oligosacharidy, až po různé druhy vláknin a konče nestravitelnou celulózou. Z toho plyne, že jednoduché cukry včetně sacharózy – tedy řepného a třtinového cukru, podporují množení nežádoucí mikrobity ve střevě. Totéž platí nejen pro jednoduché cukry, ale rovněž pro škroby obsažené ve výrobcích z tzv. bílé mouky jako jsou rohlíky a veškeré bíle pečivo, těstoviny, bílá rýže, knedlíky a obecně škrobnaté výrobky s nízkým obsahem vlákniny. Jiná pravidla platí pro cukry obsažené v ovoci, kde jsou zároveň obsaženy i jiné prospěšné látky, zejména vláknina. Obsah celého ovocného plodu (nikoliv džusy) naopak působí ve prospěch zdravého mikrobiomu.
Kromě sacharidů jsou doslova zabijáky mikrobiomu látky nepotravinového původu. Jsou to látky tvořené v souvislosti s průmyslovou výrobou a zemědělskou výrobou, včetně některých léčiv, kosmetických přípravků. Nejvíce jsou podezřívány postřiky – pesticidy k ochraně rostlin. Prokázán byl dopad glyfosátu na stav mikrobiomu, obchodní název zní Roundup.
Prospěšná část střevních mikroorganismů ke svému množení potřebuje jako potravu skupinu živin označovaných jako prebiotika. Je to velká skupina látek obsažených v mnoha rostlinných produktech. Nejsou tím myšleny základní škroby jež jsou součástí bílých muk, k těm potřebným prebiotikům patří tzv. rezistentní škroby, které jsou stravitelné pouze pro střevní mikrobiom. Dále významné jsou betaglukany a další různé druhy vlákniny. Zdrojem těchto látek jsou hlavně celozrnné obiloviny a pseudoobiloviny, luštěniny všech druhů, batáty, ovoce a zejména zelenina poskytuje četné druhy vláknin.
Posilovat svůj mikrobiom může každý výběrem a nákupem komerčně vyráběných probiotik v tabletách, což je účelné zejména po prodělání antibiotické kůry. Je třeba vzít do úvahy několik faktů. Ve střevech se nachází 500 až tisíc různých mikroorganismů, když k nim přidáme 2 v lepším případě 10 druhů v tabletách, je sporný jejich přínos. Jedná zásada platí pro účinnost a význam všech fortifikací různými kulturami: pokud dodané kultury bakterií nenajdou ve střevě optimální prostředí, nedokáží se rozmnožovat a složení mikroflory se rychle vrátí k původnímu nepřiznivému stavu. Je to jako bychom slona převezli do polární krajiny. Proto je daleko důležitější poskytovat mikrobiomu dlouhodobě až trvale potřebnou obživu ve formě celozrnných výrobků, zeleniny, luštěnin ovoce a dalších na vlákninu bohatých složek potravy, než užívat sporná probiotika.
Každodenní strava spočívá ze 3 základních chodů – snídaně, oběd a večeře. Jednu třetinu každodenní zdravé a mikrobiom podporující výživy lze zajistit snídaní s pomocí našeho Ovsánku. Kromě 4 ověřených kultur živých a postupně zrajících bakterií, dopuje organismus celozrným ovsem s vysokým obsahem vlákniny a betaglukanů, rovněž tuku s výborným zastoupením mastných kyselin. Není to ledajaký oves, ale oves, který byl předem naklíčen. To znamená, že klíčením došlo k aktivaci procesů k tvorbě jednodušších látek, navýšení některých živin, a hlavně k výraznému snížení tzv. antinutričních látek jako je kyselina fytová, která je normálně odpovědná za určité blokování příjmu živin. Použitý oves je již na poli pěstován a kontrolován jako bezlepkový a následně speciálně vyčištěn a tím zbaven všech lepkových obilovin a je tímto považován za bezlepkový. Ovsánek je s pomocí ušlechtilých kultur fermentován, což je další proces zajišťující lepší stravitelnost s podporou kyseliny mléčné. Navíc se jedná o nemléčný výrobek, což je další významný benefit pro stravování dospělých jedinců. Závěr: pro podporu mikrobiomu formou snídaně s Ovsánkem nelze nalézt vhodnější alternativu.
